Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Predikace druhového složení těžeben na základě biotopového mapování okolní krajiny: využití charakteristických druhů vyšších rostlin
SLABA, Michal
Okolní krajina (biotopy) hraje důležitou roli ve spontánní sukcesi těžbou narušených lokalit. Slouží jako zdrojová místa druhů, která kolonizují těžbou narušená území z blízkého okolí. Tato diplomová práce se zabývá druhovým složením těžbou narušených lokalit a porovnává ho s druhovým složením jejich okolních biotopů do vzdálenosti 1 km od lokality. Výsledky ukazují, že bazaltové kamenolomy sdílejí největší počet druhů s jejich okolními biotopy. Použité metody mají omezenou schopnost předpovídat druhové složení míst po těžbe pouze s využitím poznatků o typech okolních biotopů. Na druhé straně se druhové složení okolních biotopů definovaných výběrem reprezentativních snímků České národní fytocenologické databáze (ČNFD) jeví jako slibnější přístup. Tato metoda by mohla poskytnout přesnější výsledky aplikované na ekologickou obnovu těžbou narušených lokalit v České republice.
Vliv toxicity a ostatních vlastností výsypkových substrátů na růst rostlin
Zadinová, Radka ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Kočí, Vladimír (oponent)
Povrchová těžba uhlí zanechává v krajině velké škody. Tento typ těžby je charakteristický tvorbou velkých vnějších výsypek. Na výsypkách jsou často substráty, které obsahují toxické látky nebo látky, které se zvětráváním stávají toxické pro rostliny a edafon. Tato práce má ukázat jaké vlastnosti substrátů jsou pro fytotoxicitu nejdůležitější. Pro výzkum byla vybrána lokalita zahrnující 3 druhy odlišných substrátů, terénní nerovnosti a lagunu uprostřed. Lokalita byla rozměřena do sítě bodů. Na jednotlivých bodech byl proveden test s rostlinou Sinapis alba a odebrána biomasa přirozeně rostoucí vegetace. Dále byl na bodech odebrán substrát a změřeny hodnoty pH, konduktivity a arsenu. Test se Sinapis alba byl zopakován v laboratorních podmínkách. Na lokalitě byly změřeny GPS souřadnice pro matematický model vytvořený v programu ArcGIS. Pokus ukázal na důležitost typu substrátu a jeho geologického popisu a dále pak na spojitost mezi depresí a hodnotami pH a konduktivity. Konduktivita a pH také korelují s hodnotami vzcházení Sinapis alba a biomasy přirozeně rostoucí vegetace.
Možnosti využití postindustriálních ploch k obnově lučních ekosystémů
Kolářová, Petra ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Tátosová, Jolana (oponent)
Postindustriální krajinu tzv. brownfields, představují plochy bezprostředně devastované a opuštěné průmyslovou výrobou, těžbou, nebo jinou průmyslovou činností (výrobní areály, skládky odpadů, vytěžené plochy, výsypky apod.), ale také zastavěné areály zanechané na místě po zániku zemědělské výroby. Přitom na těchto silně narušených stanovištích, kde probíhá primární sukcese, často dochází k obnově cenných ekosystémů. To ukazuje na potenciál těchto ploch pro obnovu přírodě blízkých ekosystémů. Jedním z možných využití těchto ploch by se mohlo stát zakládání druhově bohatých luk, které by navrátily danému lučnímu ekosystému jeho původní funkci a mohly přitom využít oligotrofního charakteru alespoň u části těchto ploch. Cílem této práce je shrnout literární údaje o faktorech ovlivňujících složení a diverzitu luk, popsat metody jejich obnovy a zhodnotit možnosti jejich využití pro obnovu luk na postindustriálních plochách. V závěru jsou následně prezentovány výsledky pokusu o obnovu druhově bohatých luk na výsypkách v okolí Sokolova.
Změny vlastností výsypkových substrátů během urychleného zvětrávání
Zadinová, Radka ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Bartuška, Martin (oponent)
Povrchová těžba uhlí zanechává na krajině nevratné následky. Při povrchové těžbě hnědého uhlí vznikají rozsáhlé plochy výsypek. Vznik půd je významně ovlivněn procesem zvětrávání matečné horniny. Na odebraných vzorcích nejčastějších substrátů byl proveden pokus s urychleným zvětráváním. Vzorky byly zalité destilovanou vodou, ponechaly se nasáknout, poté se zmrazily, rozmrazily a usušily. Tento cyklus byl zopakován dvacetkrát. Před pokusem a po pokusu byly změřeny hodnoty: pH, konduktivita, obsah organické hmoty ztrátou žíháním, zrnitost a nasáklivost. Před i po pokusu byl proveden test toxicity pro rostliny vysetím semen hořčice žluté (Sinapis alba). Pokus urychleného zvětrávání ukázal možný vývoj zvětrávání výsypkových substrátů v čase zejména posun pH k neurálním hodnotám, a zvýšení nasáklivosti materiálů, přes tyto změny nebyl zaznamenán posun v toxicitě některých půd pro rostliny.
Využití mapování biotopů pro stanovení ochranářského potenciálu těžeben: vegetační pohled
SLABA, Michal
A geographic information system (GIS) provided framework for gathering and analysing of large dataset comprising all available recent mining sites in the Czech Republic. Biotope mapping was used as a main tool for prediction of conservation potential of mining sites. The proportion, type (natural vs modified by human, woodland vs non-woodland) and distance of biotopes up to 1 km distance from the edge of mining site have been evaluated. The information obtained from various maps was combined with relevés from selected mining sites (at least four relevés per locality) summarized in Database of Successional Series. Participation of target (i.e. grassland, woodland, wetland), and synanthropic species in relevés was calculated for each sampled locality. The results proved that only the distance to non-woodland biotopes up to 21 m from the edge of disturbed site had significant effect on participation of target species in the mining sites. Localities, where proportion of target species exceeded 50 %, were considered as perspective for nature conservation. The effectivity of this new method was verified on another dataset (less than 4 relevés per locality) and reached almost 70 %. This new approach can help with preliminary identification of localities with conservation potential but vegetation survey should be kept as integral part of each ecological restoration as effectivity of proposed method varied also among particular post-mining sites.
Využití půdní mikrostruktury pro sledování sukcesních změn v bioturbační činnosti půdní fauny na výsypkách po těžbě uhlí
Suchá, Linda ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Tajovský, Karel (oponent)
Práce navazuje na předchozí analýzy změn půdní mikrostruktury při vývoji půd na výsypkách v okolí Sokolova v České republice, využívající metodiku půdních výbrusů. Byla studována struktura půdy ve vrchní vrstvě profilu u dvou chronosekvencí, první byla porostlá spontánní vegetací, druhá rekultivovaná výsadbou olše. Bylo využito porovnání s historickými daty získanými na těchto plochách před 10 lety, proto byla použita stejná metodika (Frouz a kol. 2007b). Nejvýraznějším trendem v časovém vývoji půd pozorovaným jak na základě porovnání výbrusů z různých ploch chronosekvence, tak na základě změn jednotlivých ploch v čase, byl postupný úbytek čistě minerálních struktur a jejich nahrazování strukturami organického původu opadem a jeho fragmenty, exkrementy členovců, exkrementy žížal a kořeny. To názorně demonstruje vysoký podíl biogenních struktur a tím i zásadní podíl organismů na formování vrchní vrstvy půdy, na který upozorňují i další autoři. Klíčová slova:Půdní makrofauna; Půdní mikrostruktura; Půdní výbrusy; Rekultivace; Výsypky; Vývoj půdy; Žížaly
Vliv toxicity a ostatních vlastností výsypkových substrátů na růst rostlin
Zadinová, Radka ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Kočí, Vladimír (oponent)
Povrchová těžba uhlí zanechává v krajině velké škody. Tento typ těžby je charakteristický tvorbou velkých vnějších výsypek. Na výsypkách jsou často substráty, které obsahují toxické látky nebo látky, které se zvětráváním stávají toxické pro rostliny a edafon. Tato práce má ukázat jaké vlastnosti substrátů jsou pro fytotoxicitu nejdůležitější. Pro výzkum byla vybrána lokalita zahrnující 3 druhy odlišných substrátů, terénní nerovnosti a lagunu uprostřed. Lokalita byla rozměřena do sítě bodů. Na jednotlivých bodech byl proveden test s rostlinou Sinapis alba a odebrána biomasa přirozeně rostoucí vegetace. Dále byl na bodech odebrán substrát a změřeny hodnoty pH, konduktivity a arsenu. Test se Sinapis alba byl zopakován v laboratorních podmínkách. Na lokalitě byly změřeny GPS souřadnice pro matematický model vytvořený v programu ArcGIS. Pokus ukázal na důležitost typu substrátu a jeho geologického popisu a dále pak na spojitost mezi depresí a hodnotami pH a konduktivity. Konduktivita a pH také korelují s hodnotami vzcházení Sinapis alba a biomasy přirozeně rostoucí vegetace.
Možnosti využití postindustriálních ploch k obnově lučních ekosystémů
Kolářová, Petra ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Tátosová, Jolana (oponent)
Postindustriální krajinu tzv. brownfields, představují plochy bezprostředně devastované a opuštěné průmyslovou výrobou, těžbou, nebo jinou průmyslovou činností (výrobní areály, skládky odpadů, vytěžené plochy, výsypky apod.), ale také zastavěné areály zanechané na místě po zániku zemědělské výroby. Přitom na těchto silně narušených stanovištích, kde probíhá primární sukcese, často dochází k obnově cenných ekosystémů. To ukazuje na potenciál těchto ploch pro obnovu přírodě blízkých ekosystémů. Jedním z možných využití těchto ploch by se mohlo stát zakládání druhově bohatých luk, které by navrátily danému lučnímu ekosystému jeho původní funkci a mohly přitom využít oligotrofního charakteru alespoň u části těchto ploch. Cílem této práce je shrnout literární údaje o faktorech ovlivňujících složení a diverzitu luk, popsat metody jejich obnovy a zhodnotit možnosti jejich využití pro obnovu luk na postindustriálních plochách. V závěru jsou následně prezentovány výsledky pokusu o obnovu druhově bohatých luk na výsypkách v okolí Sokolova.
Změny vlastností výsypkových substrátů během urychleného zvětrávání
Zadinová, Radka ; Bartuška, Martin (oponent) ; Frouz, Jan (vedoucí práce)
Povrchová těžba uhlí zanechává na krajině nevratné následky. Při povrchové těžbě hnědého uhlí vznikají rozsáhlé plochy výsypek. Vznik půd je významně ovlivněn procesem zvětrávání matečné horniny. Na odebraných vzorcích nejčastějších substrátů byl proveden pokus s urychleným zvětráváním. Vzorky byly zalité destilovanou vodou, ponechaly se nasáknout, poté se zmrazily, rozmrazily a usušily. Tento cyklus byl zopakován dvacetkrát. Před pokusem a po pokusu byly změřeny hodnoty: pH, konduktivita, obsah organické hmoty ztrátou žíháním, zrnitost a nasáklivost. Před i po pokusu byl proveden test toxicity pro rostliny vysetím semen hořčice žluté (Sinapis alba). Pokus urychleného zvětrávání ukázal možný vývoj zvětrávání výsypkových substrátů v čase zejména posun pH k neurálním hodnotám, a zvýšení nasáklivosti materiálů, přes tyto změny nebyl zaznamenán posun v toxicitě některých půd pro rostliny.
Plant-soil interactions in succession on post-mining sites
MUDRÁK, Ondřej
Field observation and manipulative experiments were carried out to describe and test important processes affecting the plant succession on Sokolov post-mining sites. Examined was mainly effect of dominant tree species (which are planted or spontaneously established) on understory plants, litter decomposability and effect of earthworms (Lumbricidae) on late successional plant species.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.